Vladislav Vančura - Markéta Lazarová

Vladislav Vančura: Marketa Lazarová (1931)

MUDr. Vladislav Vančura

• Narozen r. 1891 v Háji ve Slezsku
• V kvartě odešel ze školy a stal se knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, později studoval na umělecko-průmyslové škole v Praze. Po dodatečné maturitě nakonec vystudoval lékařskou fakultu
• Byl členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), působil jako divadelní kritik, byl též předsedou Československé filmové společnosti
• Za války se účastnil odbojové činnosti - v čele Národně revolučního výboru inteligence

(ilegální odbojové organizace při komunistickém Ústředním národním revolučním výboru)

• V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven
• svém životě nerad mluvil, osobní informace pocházejí především ze vzpomínkové knihy Ludmily Vančurové, vzpomínek Karla Nového a korespondence z pozůstalosti Vančurových nejbližších

Marketa Lazarová

• Vyšel poprvé roku 1931 v edici Pyramida jakožto její 15. svazek.
• Kritický i čtenářský ohlas (Šalda zařadil na vrchol české prózy; za autorova života vyšlo třikrát)[1]
• vyhrál v anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 1931, v témže roce obdržel Státní cenu za literaturu
• 2 části: Straba, Beránek boží

obrat k historii - tato tematika na periferii zájmu avantgardy  zlatý věk v 19. st., vyvrcholení s tvorbou A. Jiráska

• př.: oblíbený historický prozaik Beneš Třebízský: postavy jako pohybující se ploché modely, autor jimi vyplňuje dobovou představu o daném období
• aktuální bylo zaměření na přítomnost, projektování budoucnosti

Přesto obrat ideální epické minulosti:

• Postavy žijí ve vlastním, svébytném světě
• Odolní, stateční, schopní → odkaz na velikého, vnitřně celistvého člověka
• Jsou hodni úcty ve svých kladných i záporných vlastnostech o "sošnost": vizuální, monumentalizující vidění postav
• např.: Kozlík

...Je dobrý voják a schopný velitel, ví, že proti královskému vojsku nemůže obstát a přece se nevzdává a pouští se do boje. Není to prostoduchá nevědomost ani pouze impulsivní instinkt, ale "nádherné šílenství neúčelného a marného boje" (115)... [2]

• motivy lásky, cti, boje, víry, morálky, citovosti, života a smrti zachovány jako opravdové hodnoty, jako trvanlivé hodnoty vůči proměnlivému světu

X historický román:

• Situováno do kraje mladoboleslavského, doby stylizované jako raný středověk  Inspirace spíše hodnotovým světem minulosti
• několik vrstev jazyka o stylizovaný archaický jazyk X hrubá slova
• an před uvozovací větou; půhon, žehrat; vsednout na kůň
• žranice, poseroutkové
• Měl věru proč tak pečovati o svou lebku, neboť byla rozražena a strostla jen tak halabala.
• pojmenování z okruhu přírody

Ø Roháček přirovnán k pelechu, Mikoláš má drápy, Markéta je laň,... Ø Sníh bezvědomí a sníh slabosti se sype z jeho pláště.

• střídání úhlů pohledu, hledisek (vypravěč, Mikoláš, Markéta, vojáci,...), stylů a nálad na malém prostoru o ukázka: historický úvod - popis dobytka - přítomnost (uvazují za rohy) - vševidoucí vysvětlení situace - hodnotící názor vypravěče
• vypravěč sám mění své názory a hodnocení postav (polidštění Mikoláše) o vševidoucí X neznalý vypravěč (předchází dějovou posloupnost X pouze popisuje děj a tím udržuje napětí)
• přerušování, odbočky, komentáře vypravěče
• velmi názorný, ale mezerovitý popis, zachycuje jen výrazné rysy (krásná a plavovlasá Markéta, Mikoláš má hákovitý nos) → nedořečenost, tajemnost postav

→ vícevrstevnatost reality

→ dynamičnost prózy

• Holý přirovnává Vančurův přístup se Zikmundem Wintrem o Neobvyklá slovní zásoba (archaické X soudobé), "pestrý kaleidoskop jednotlivých výjevů ", "donkichotský rys "[3], neprůhledný a nevyhodnocený svět  Zjevná inspirace Durychovým Blouděním

Adaptace:

• film natočen Františkem Vláčilem v roce 1967
• motivy z jiného Vančurova románu - Obrazy z dějin národa českého (postava mnicha Bernarda)[4]
• nerealizované Královské obrazy měly být převzaty z Obrazů z dějin národa českého[5]
• větší důraz na realističnost (výprava a kostýmy); drsnost scén
• zachovává motivy laskavosti a něhy, naděje i motivy krutosti, smrti, prokletí (Straba a sedmý syn)
• citování z románu (př. úvodní sekvence před titulky)
• Více postavy vyhrocuje: neposkvrněná, čistá Marketa  Hudba inspirována středověkými skladbami, chorály

Primární literatura:

VANČURA, Vladislav: Marketa Lazarová. Praha: Československý spisovatel, 1953.

Sekundární literatura:

Dějiny české literatury 4. Praha 1995. s. 320-321. Dostupné z WWW:

https://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/hcl/dcl4/21.pdf

HOLÝ, Jiří. Možnosti interpretace: Česká, polská a slovenská literatura 20. století. Olomouc: Periplum,

2002. s. 119-150. [aktuálně na https://kramerius-vs.nkp.cz/view/uuid:12681f80-7285-11e7-aab4005056827e52?page=uuid:31a53cd0-9160-11e7-8167-005056825209]

HOLÝ, Jiří. Vančurova Markéta Lazarová a česká historická próza. Česká literatura. 1989, 37(2), 136146. Dostupné z WWW: https://archiv.ucl.cas.cz/index.php Nostalghia.cz [online]. Dostupné z WWW:

https://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=810&hl=karel+michal+ [cit. 4. 4.

2020].

[1] HOLÝ. Česká literatura. s. 136.

[2] HOLÝ. Česká literatura. s. 138.

[3] HOLÝ. Česká literatura. s. 142.

[4] Předlohy. Nostalghia.cz [online]. https://nostalghia.cz/webs/marketa/predlohy.php [cit. 4. 4. 2020].

[5] Předlohy. Nostalghia.cz [online]. https://nostalghia.cz/webs/marketa/predlohy.php [cit. 4. 4. 2020].