Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži
Charakteristika doby:
- Vytváří nové estetické ideály
- V období mezi dvěma revolucemi
- Romantismus sílí, částečně realismus
Znaky dobové literatury
- hrdinové na okraji společnosti
- nešťastná a neopětovaná láska
- tragický konec
- tajemná místa
- skutečná místa (realismus)
- obraz tehdejší společnosti
Literární kontext
- George Gordon Byron - Childe Haroldova pouť, Lara, Hodiny zahálky
- Edgar Allan Poe - Havran a další básně, Tamerián a jiné básně, Černý kocour a jiné povídky
- Alexandr Sergejevič Puškin - Cikáni, Piková dáma, Evžen Oněgin
- Karel Jaromír Erben - Kytice
- Karel Hynek Mácha - Máj
Kontext autorovy tvorby
- snaha o lepší postavení lidských vrstev - hlavní je vzdělání a osvěta
- básník, který předvídal lepší budoucnost => ve svých básních popisuje střet dobra a zla, protikladné dvojice postav i prostředí
Druh: epika
Žánr: historický román
Literární směr: romantismus(prvky realismu)
První vydání: 1831
Souvislost: Název je odvozen od místa, kde se děj odehrává
Děj: Kněz chrámu Matky Boží v Paříži Klaudius Frollo se zamiloval do krásné cikánské tanečnice Esmeraldy. Chtěl ji nechat unést ošklivým, hluchoněmým, společensky vyvrženým, nenáviděným, ale schopným projevit city Quasimodem. Esmeraldu před únosem zachránil kapitán Phoebus. Esmeralda se do Phoeba zamilovala, ale on své city k ní jen předstíral. Mezitím byl Quasimodo chycen a odsouzen na pranýř. Všichni se mu tam posmívali, jen Esmeralda s ním soucítila. Quasimodo se do ní zamiloval. Klaudius Frollo kvůli své žárlivosti probodl dýkou kapitána Phoeba. Frollo obvinil z vraždy Esmeraldu, kvůli tomu, že ho odmítala. Esmeraldu čekal trest smrti. Zachránil ji Quasimodo a ukryl ji v chrámové zvonici, která kvůli nátlaku lidí už nebyla účinná. Frollo nabídl Esmeraldě záchranu za oddanost a lásku. Ona ho znova odmítla a byla opět vydána na smrt. Esmeralda byla zabita vojáky při útěku se svou matkou a Quasimodo svrhl Frolla z chrámové věže. Poté Quasimodo beze stopy na dlouho zmizel. Byl nalezen po několika letech v hrobě objímající Esmeraldu, kterou miloval.
Postavy:
- Quasimodo - ošklivý, hluchoněmý (Klaudius ho poté naučil mluvit), společensky vyvržený, nenáviděný, schopný projevit city, plachý, miloval Esmeraldu
- Esmeralda - krásná cikánská tanečnice, statečná, milovala Phoeba
- Klaudius Frollo - kněz chrámu Matky Boží v Paříži, zlý, lakomý, pomstychtivý, miloval i nenáviděl Esmeraldu
- Phoebus - kapitán gardy, krásný, sebestředný, zahrával si s láskou Esmeraldy
Lyrický subjekt/vypravěč:
- er-forma
Doba a místo děje:
- středověká Paříži za vlády Ludvíka XI.; konec 15. století
- hlavně v prostředí chrámu nebo na náměstí před ním
Kompozice:
- chronologická; rozděleno na kapitoly
Jazykové prostředky:
- spisovný jazyk
- kontrasty - postavy mluví dle jejich společenského postavení
- metafory, anafory, archaismy, historismy
- dialogy, přímá řeč
- střídání dlouhých souvětí a jednoduchých vět