SVATOPLUK ČECH - Písně otroka

SVATOPLUK ČECH

• 1846-1908
• Časopis Květy
• Díla: Broučkiády, Adamité, Básně, Ve stínu lípy, Písně otrokářské, Hanuman, Jitřní písně, Nové písně
• Písně otroka
• vydány v době vyhlášení stavovského práva nad Prahou jako protest proti rakousko-uherské politice vůči národu. Je to dílo, které je protestem proti tomu, aby člověk byl otrokem druhého, výzva k lidu, aby se nedal utiskovat, aby začal bojovat.
• • Otroci, vzpomínání, otroctví z různých stran,
  • Polovina 90. let (vychází symbolismus, dekadence, Sova, Karásek,...)
  • Velmi úspěšná kniha
  • Situace: milenci co nemůžou být spolu, matka a dítě, moment nerovnosti a nesvobody, něco co člověk musí překonávat -> nejen vlastenecké ale i lidské
  • Důležité dílo: Vlastenecky, sociálně, kolektivně, politicky
  • Archetypální
  • V prvním zpěvu přichází mezi otroky po práci jejich druh, otrok - pěvec. Nechce zpívat o květech ani dívkách, ani veselé historky či dávné hrdinství. Chce zpívat o utrpení otroků.
  • Ve dvou následujících zpěvech líčí svůj těžký život a pocity, jaké jsou vlastní každému otroku.
  • Ve čtvrtém zpěvu si otroci matně potají vzpomínají, že jejich předkové byli kdysi volní.
  • V následujících pěti zpěvech popisuje otrocké poměry: Otroci nemají práva ani zastání. Mluví jinou řečí než jejich páni, kterým se jejich jazyk protiví. Otrokáři na ospravedlnění svých činů používají slova jako víra, právo, zvyk, mrav, osvěta a pravda. Jejich vlastní děti nepatří jim, ale jejich pánům. Musí bojovat proti jiným otrokům, svým bratrům, a páni, pro které bojují, jsou mezitím v bezpečí. Když se vrátí vítězně z bitvy, vezmou jim zbraně a znovu pošlou pracovat.
  • Jedenáctým zpěvem popisuje, že nechce zahálet, že by rád pracoval, kdyby si mohl prací zlepšit život.
  • V dalších dvou zpěvech vyjadřuje své pohrdání nad otroky, kteří podlézají svým trapičům a jsou hrdí, když je dávají za vzor.
  • Ve čtrnáctém zpěvu se oddává snění, ale když zvedne ruce k obloze, řinkot vlastních okovů ho vrátí do reality.
  • Patnáctý zpěv je nejdelší. Vzpomíná na svůj útěk a život v pustině s další uprchlou otrokyní. Byla to nejkrásnější část jeho života. Ale byli odhaleni. Jeho družka byla zabita a on odvlečen zpět.
  • Další zpěvy jsou velmi odbojné a vzdorné. Popisují význam slova svoboda z pohledu otroka, nenávist k otrokářům, kteří jim přikázali uctívat cizí bohy a jejich strach ze vzpoury, když slyší řinčení tisíce pout.
  • Poslední zpěvy vyjadřují naději. Popisuje osud jednoho otroka, který se vzepřel a zažehl odpor v srdcích všech. Nabádá k jednotě, protože vidí, jak si navzájem škodí roztříštěností snah. Věští, že přijde krutá válka, po jejímž skončení bude mít svět nový řád, ve kterém si budou všichni lidé rovni