Romain Rolland – Petr a Lucie
Období: Světová meziválečná literatura 1914 - 1939
Dadaismus = Tristan Tzara, hravé, nesmyslnost života a války, hračky, šokovaní, burcování, koláže
Expresionismus = protiklad naturalismu a impresionismu, obavy o osud člověka, vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence, deformace reality, Kafka, Čapek, obzvlášť v Německu
Futurismus = Phillipo Thomaso Marinetti, Itálie, Rusko, v pohybu, rychlost, technika, žádná minulost, teorie osvobozených slov, ruší interpunkci, asociace
Vitalismus = oslavuje život, radost z drobností a krásy světa. Vznikl jako jistá reakce na hrozné zkušenosti vojáků v první světové válce
Ostatní autoři:
Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid
Mark Twain - Dobrodružství Huckleberryho Finna
John Steinbeck - O myších a lidech
Francis Scott Fidgerald - Velký Gatsby
James Joyce -Odysseus
Ernest Hemingway - Stařec a moře (ztracená generace)
Vladislav Vančura - Rozmarné léto, Pole orná a válečná
Karel Čapek - RUR, Matka, Krakatit
Zařazení autora:
Narodil se 1866 - zemřel 1944. Francouzský prozaik, esejista, dramatik, hudební historik, literární kritik. Nositel Nobelovy ceny za literaturu v Roce 1915 za román Jan Kryštof. Studoval historii na elitní škole v Paříži, 2 roky studoval v Římě, kde zahájil svojí literární činnost. Po návratu působil jako profesor dějin hudby na Sorboně.
Bojoval proti fašismu, snažil se zabránit rozbití ČSR
Psal životopisy - Život Beethovenův, Život Michelangelův, Život Tolstého
Díla:
Jan Kryštof (román), Dobrý člověk ještě žije (1919 - román), Okouzlená duše (román)
Zařazení díla: 1920, Světová próza 1. Poloviny 20. století
Druh: Epika
Žánr: Novela
Literární směr: realismus - přesný, objektivní orientace na široký okruh čtenářů, ubývá dějovosti, obraz války, prolínání časových a významových rovin
Inspirace: Vlastní zkušenosti, při bombardování Paříže na Velký pátek mu roku 1918 zemřela žena společně s několika dalšími přáteli
Kompozice: 2 dějové linie - láska milenců a válka okolo nich
Chronologické, kapitoly
Místo, doba: Paříž - Od 30. 1. do Velkého pátku 29. 3. 1918
Hlavní postavy:
Petr Aubier - 18letý student, syn státního úředníka, matka je v domácnosti, má staršího bratra Filipa který narukoval do války, Petr nechápe smysl války, má protiválečný postoj, sklon idealizovat svět, vkládá všechny naděje do vztahu k Lucii, zamilovaný
Lucie - dcera dělnice v továrně na výbušniny, prostá, citlivá, něžná, malířka, odlišný pohled na svět - sama se musí uživit, láska je smyslem jejího života
Filip - srdečný, vstřícný, na frontě ztrácí iluze
Hlavní myšlenka: Shakespearovské téma - tragická smrt dvou mladých lidí
Zoufalý protest proti nesmyslnosti války, proti zbytečným ztrátám, láska je silnější
Protiklady - Láska X válka, život X smrt
Čistota a nevinnost milenců
Kompozice: Chronologický
Jazyk:
Spisovný, citová rovina, přirovnání, metafory, personifikace
Popisy prostředí - výstižné
Symbolická označení, archaismy, francouzské výrazy
Er-forma, Řečnické otázky
Děj:
Petr je znechucen válkou, nechápe její smysl a cíl.
Jeho život je jen čekáním na odvod na frontu. Ztrácí zájem o své okolí. Jednoho
večera, při bombardování Paříže se skrývá v metru, kde narazí na krásnou dívku.
Na první pohled se do ní zamiluje. V jedné chvíli se ocitnou vedle sebe a
chytnou se za ruce. Na další zastávce dívka zmizí. Petr na ni nemůže
zapomenout. Bloumá ulicemi a pátrá po ní. Když na ni náhodou narazí, není
schopen slova. Při dalším setkání se seznamují. Petr se dozvídá její jméno a
něco o jejím životě. Lucie se živí jako malířka, která překresluje fotografie
nebo známé obrazy. Kvůli smrti otce a válce nedostudovala. Petrovi se obrazy
nelíbí, ale jeho láska roste. Pravidelně e scházejí u fontány. Chodí na
procházky po Paříži. Lucie pak Petra pozve k sobě domů, jelikož mu
slíbila, že ho namaluje. Vypoví mu svůj příběh a tím se ještě více sbližují.
Čas Petrova odchodu na frontu se blíží a milenci si slíbí, že se oddají do
Vzkříšení. Netrápí se zítřek, ale Petrův ročník již brzy bude muset do války.
Stále více se ponořují do snů a plánují společnou budoucnost, o níž oba vědí,
že se nenaplní. Na Velký pátek jdou do chrámu sv. Gervaisa, kde se koná varhanní
koncert. Prosí Boha, aby je navždy spojil. Za pár okamžiků se celý kostel od
základů zachvěje (bombardování) a jejich život je ukončen spadeným pilířem.