NATURALISMUS
23.02.2021
- Slovník literární teorie
- (latinsky přírodní)
- Umělecký směr druhé poloviny 19. stol., který se uplatnil hlavně v umění a literatuře
- Zformoval se ve Francii v 60. - 80. letech odkud se rozšířil do evropských zemí a do Ameriky
- Charakteristickým znakem je snaha o co nejvěrnější vystižení tzv. životní pravdy, chápané ovšem dobově v duchu tehdejšího filozofického a přírodovědeckého pozitivismu
- V literatuře se tato tendence projevila smyslem pro subjektivně nezaujatou objektivizující reprodukci faktů a zkušeností, a to i v nejodpudivějších detailech; přednostní zájem o vystižení zákonitostí, jimž je podřízen život a to v rovině individuální i sociální
- V tom je blízký kritickému realismu kladoucímu si rovněž za cíl zkoumat společnost a zobrazovat člověka v podmínkách, v kterých žije
- Člověk byl studován a zobrazován jako součást jevového světa (přírody), jako tvor fyziologicky i sociálně determinovaný a to jednak působením dědičnosti (i prostředí)
- Hrdina nemá obecný "charakter" a jeho počínání se redukuje na "temperament" biologického jedince, autorův postoj k němu (a ke zpracované látce) je nestranně pozorovatelský -> odtud plyne v natur. lit. hojné používání popisu jako stylistického prostředku
- Přínos: nový odvážný pohled na sociální skutečnost, v úsilí o popisně pravdivé vylíčení neutěšených stránek života soudobé společnosti
- Jeho omezení je dáno zúženým pojetím života jako přírodního organismu nebo biologického živlu
- Ve Francii n. připravován výroky G. Flauberta (vědecká objektivnost)
- Vlastní literární program však rozvíjel až Emile Zola (předmluva k 2. vydání románu Tereza Raquinová, 1868 -> "naturalističtí spisovatelé")
- Umělec i dílo jsou determinováni 3 faktory (rasou, prostředím a dobou)
- Zola zastával názor, že literatura a umění podléhají stejným zákonům jako přírodní vědy a proto pracoval na koncepci metody pozorování a experimentování
- Divadelní n. se vyznačuje snahou o přesnou režii, přirozený herecký výkon a věrné dekorace
- Vliv n. se v české literatuře projevil v 90. letech 19. stol (K. M. Čapek-Chod, J. K. Šlejhar, V. Mrštík, J. Merhaut aj.)
- Popisný empirismus, zobrazování fyziologických stránek lidského života apod.