KAREL HLAVÁČEK - SVOU VIOLU JSEM NALADIL CO MOŽNÁ NEJHLOUBĚJI
23.02.2021
- První báseň ve sbírce
- Smutek, melancholie, zbytečná snaha, samota
- Lyrický subjekt hraje osamělým duším, které mohou v noci zaslechnout tón staré zděděné violy
- Opakování verše, na počátku básně a na konci - kruhová kompozice básně
- Hudební motivy
- Cizí slova (sordina, staccat, vigilie)
- Epizeuxis, anafora, personifikace,
- Eufonie (Hráč náruživý zádumčivých, zešeřelých nálad, chci míti divné kouzlo starých, ironických balad.) - vý, vých, kých, lých
- Báseň se odehrává v době "kdy teprve měsíc vyjít má", "pozdě za večera"
- Motiv vody a hlavně té vzdálené a daleké a nespecifikované "a vigilie přísná padá za lesy a vodu"; daleký břeh
- Motiv měsíce, který je charakteristický pro romantismus, ale Havlíček ho má velmi rád a často ho opakuje "když měsíc teprv vyjít má"
- Několika násobné větné členy, často opakuje i členy řídící a to nejen v této básni ("Mé melodie chtějí míti - A míti toho - a míti zvuk - a chtějí důvěrnost mít v tichu")
- Dva verše ve strofě - až na poslední
- Jamb, ženský rým - Ženský verš končí většinou na čtyř- nebo dvojslabičná slova
- V básni se vyskytuje rým sdružený
- Rýmy se několikrát opakují, okolo poloviny končí na i/í a nebo také na ji/jí
- Využívá exotického rýmu - rýmuje česká slova s cizími (staccat - plakat)
- Epitetony vyjadřují hudební přívlastky (tichý doprovod; náruživý zádumčivých, sešeřelých nálad; kouzlo starých, ironických balad; zděděná vila; silných drátů...) - spíše constans
- Viola symbolizuje poezie - violo je naladěna hluboko, stejně jako jeho motivy v poezii