Josef Váchal: Šumava umírající a romantická

* 23. 9. 1884, Milavče u Domažlic

† 10. 5. 1969, Studeňany u Jičína

• knihař, grafik, malíř, řezbář, spisovatel a filozof
• vyučil se knihařem (u Jindřicha Waitzmanna v Praze)
• chvíli pracoval jako knihařský dělník v Bělé pod Bezdězem
• výtvarně se vzdělával v soukromých školách u krajináře Aloise Kalvody, Rudolfa Béma a na grafické škole Antonína Herverta
• ilustroval knihy např. Jakubu Demlovi (např. Hrad smrti)
• výtvarně i literárně přispíval např. do Kuriosní revue, Meditace a Kultu mladých
• více: https://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=887&hl=josef+v%C3%A1chal+

Umělecká koncepce knižně vydaných děl

• nejlepším prostředkem uměleckého sebevyjádření je pro Váchala kniha chápaná jako estetický celek, kde se úzce doplňují textová a obrazová složka
• svá díla vydával jako bibliofilie v několika kusech, někdy dokonce jen jako unika
• ručně řezal a odléval vlastní typy písma, vyřezával dřevoryty, sám dělal knižní vazbu, používal ruční papír

První vydání Šumavy umírající a romantické

• vyšla v nákladu jedenácti exemplářů
• formát: 65 x 49 cm, tloušťka svazku 6 cm, váha: skoro 16 kg
• prodejní cena v době vydání: 15 000 korun
• 74 barevných dřevorytů (celkem 544 barev), 2 druhy písma (více než 8 různých barev)
• tisk dřevorytů s využitím techniky vícebarevného tisku, který sám vynalezl

Tvorba Šumavy umírající a romantické

• pečlivá příprava: studium české i německé literatury, meteorologické a hospodářské zprávy; na cestách po Šumavě tvoří mnoho kreseb, náčrtů, básní, poznámek a fotografií
• tvorba knihy: 19. 7. 1928 - 3. 5. 1931
• během práce - proměny koncepce
• oddělení části zahrnující šumavské pověry a pověsti -> vznik samostatné knihy: Očarovaná Šumava čili Myslivec weitfallernský

Šumava umírající a romantická

• pohled na Šumavu jako na přírodní fenomén, úvahy nad proměnami způsobu života ve zdejším prostředí
• próza a verše
• z literárního hlediska ceněny pro svůj dokumentární ráz prozaické části, verše považovány za nepříliš zdařilé
• básně
• motivy
• pohanství, magie, ďábel, pověry
• cesta, poutník
• chvála přírody
• kritika lidí
• odkazy na jiné umělce (Březina, Deml, Špála, Spiess)
• velké množství toponym (Klatovy, Čachrov, Helfenburg)
• hra s grafickým ztvárněním básní - různé odsazování, zarovnání, písmo
• často dlouhé verše
• básně většinou rýmované, nejčastěji sdružený rým, někde i vnitřní rýmy
• hodně slov cizího původu (hypothesa, apotheosa) i archaických výrazů (leb)
• apostrofy (oslovení dubna, Šumavy)
• próza
• střídání realistického popisu přírody i její atmosféry, kritiky chování lidí k přírodě a autorových vzpomínek a pocitů
• pohled na Šumavu minulosti, přítomnosti a budoucnosti
• Šumava minulosti - romantická, divoká příroda, loupežníci, dravá zvěř
• Šumava přítomnosti - umírající, divoký les nezasažený člověkem se stále zmenšuje
• Šumava budoucnosti - Váchalovy předpovědi: rozparcelované lesy, hotely a ozdravovny na vrcholcích hor, zpevněné cesty skrz Šumavu
• ekologický apel - popis mizející přírody a důvodů, proč se tak děje
• používá k tomu i klimatologická a meteografická pozorování → oteplování, snížení počtu srážek, nedostatek vody
• ale v kontrastu ke své předpovědi stále doufá v rozumnější budoucí generace
• srovnání přístupu Čechů a Němců ke společně sdílenému pohraničnímu území
• krásná a velkolepá Šumava u území obyvatel německých x u osad českých vše okleštěno a zničeno
• popisy Šumavy v různou denní dobu, v různých ročních obdobích i za různých přírodních podmínek (bouřka, vichřice)
• motiv chůze a putování
• množství toponym
• Váchal doporučuje krásná místa, dobré trasy
• autor spokojen jenom na místech, kde: "[...] prapůvodní boj o život dosud zuří, kde vegetaci a tvorům vlastní a přirozený zánik jest zchystán, kde živly neomezeně kralují a stop po člověku málo."
• s divokou Šumavou spojuje Váchal pohanství, magii
• pohanství staví x křesťanství
• hvozd → chaos, zmatení - změť větví, odumřelé tkáně mezi tím nový život
• motiv věčného koloběhu života - staré roste na základech nového
• v centru pozornosti různé povětrnostní podmínky, voda ve všech podobách (bažina, slatě, jezera, řeky, mlhy)
• Šumava jako odraz lidského kolbiště
• pozornost věnována barvám, zvukům/tichu, vůním
• některá abstrakta povyšuje tím, že je píše s velkým počátečním písmenem (Krása, Láska, Tajemno)
• grafické zdůraznění některých slov (psána verzálkami - ŠUMAVA)
• autor používá 1. os. sg., 1. os. pl., er-formu, nebo o sobě mluví ve třetí osobě (autor knihy)
• často apostrofy, zvolání
• obrazné vyjádření ("rubáš a závoj v rakev stromu sšit"), často hudební obrazy ("Věčně proměnliva v svém akordu, od tichého zurčení, srčení a šplouchání až k třeskotu úděsnému je tato velkolepá symfonie!")
• jazyk
• dlouhá složitě stavěná souvětí, uvnitř členěna středníky
• archaičnost v syntaxi, slovních tvarech i archaické slovní výrazy
• odborné výrazy

Ekologie v Šumavě umírající a romantické (podle H. Martinelli)

• jeden z prvních velkých ekologických apelů
• projevy i ve dřevorytech: lidské postavy se v dřevorytech ztrácejí v okolním lese → grafický přepis jednoho z fundamentálních pojmů ekologie: celostní pojetí, podle něhož je člověk, stejně jako ostatní živé bytosti integrální součástí přírody
• protoekologie poznamenaná melancholickou romantičností - oplakávání, bojovné výzvy
• specifičnost Váchalovy ekologie - řemeslná povaha jeho ekologického smýšlení a snaha o organičnost
• ukazuje nebezpečí, které ztělesňuje umírající les i silnou touhu spojit se znovu s dynamikou částečně smýšlené divočiny

Tematika Šumavy u jiných autorů

• Karel Klostermann
• na něj Váchal navazuje
• Alfréd Kubin
• po Váchalovi
• další "šumavští" autoři: Stifter, Urzidil, Just, Watzlik

Primární literatura

VÁCHAL, Josef: Šumava umírající a romantická. České Budějovice - Pelhřimov: Jihočeská vědecká knihovna - Nová tiskárna Pelhřimov, 2007.

Sekundární literatura

KROUTVOR, Josef: K dílu Josefa Váchala, in: J. K., Michal Ajvaz, Petr Hruška, Jan Pelánek: Josef Váchal. Praha: Argestea, 1994, s. 105-150.

MARTINELLI, Hélène: Šumava umírající a romantická aneb amorfní ekopoetika Josefa Váchala, in: Literární archiv, č. 51, 2019, s. 22-35.

MUSIL, Vladimír: Váchalova šumavská lekce, in: Josef Váchal, Šumava umírající a romantická. České Budějovice - Pelhřimov: Jihočeská vědecká knihovna - Nová tiskárna Pelhřimov, 2007, s. 133-153.

PUTNA, Martin C.: Šumavská literatura: řeky, cesty, modely, in: Kultura a místo. Studie z komparatistiky III, eds. Vladimír Svatoň, Anna Housková. Pardubice: nakladatelství Mgr. Marie Mlejnkové, 2001, s. 51-83.

RAKUŠANOVÁ, Marie: Šumava romantická, in: M. R. Josef Váchal. Napsal, vyryl, vytiskl a svázal. Praha: Arboreum, 1994, s. 292-304.

RAKUŠANOVÁ, Marie: Šumava umírající, in: M. R. Josef Váchal. Napsal, vyryl, vytiskl a svázal. Praha: Arboreum, 1994, s. 304-310.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY NA NAŠEM BLOGU

Přečtěte si jako první, co je nového