Josef Linda – Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav

JOSEF LINDA - ZÁŘE NAD POHANSTVEM NEBO VÁCLAV A BOLESLAV (1818)

• Záře je křesťanství, boj mezi křesťanstvím a pohanstvím,
• Sv. Václav je křesťanství, Boleslav slovanské kulty. Václav umře, Boleslav přijímá křesťanství
• Felix Vodička: překlad probojoval cestu českému básnickému jazyku. Záře nad pohanstvem je dílo nové s domácím tématem. Splňuje nároky vysoké literatury. Na sklonku 18. A 19. Stol je příznačná malá tematická vynalézavost. Literatura je nejdříve určena pro lidové čtenáře. (Neumannova teorie: literatura pokleslého kulturního statku -> patří tam hlavně renesanční a barokní literatura.) Hlavní pramen je tzv. triviální román rytířský - překlady z němčiny. Originalita a mnohdy i jméno autora jde do pozadí. Hanuš vidí v Lindovi schopného, obratného a samostatného spisovatele.

Z Lindových spisů byla záře zmodernizovaná Vilémem Bitnarem (1919) a v novém spolehlivém vydání J. Máchalem (1924).

Záře jako významné dílo české prozaické literatury. Téma svatováclavské a staroboleslavské. Linda čerpal z Hálka. Titul - hlavní postavy jsou umístěny až za nebo, a na začátku je umístěn titul zdůrazňující ideovou náplň příběhu. Zcela neobvyklé je využití metafory v názvu (záře=křesťanství). Již titulem je tu naznačen hierarchický rozdíl mezi literaturou lidovou a dílem s dominantní funkcí básnickou.

Tematický výstavba: křesťanství a pohanství (Václav a Boleslav), konflikt, smrt Václava, vítězství křesťanství. Lindovi jde o srážku dvou ideových světů. Chce zachytit kontext vnějšího světa. 1. Kapitola zachycuje den pohanů při Svantovítových slavnostech. 2. Kapitola je evokací křesťanského prostředí na Vyšehradě (sídlo Václava). Zde máme kontext jednotlivých postav. Pomalu se nám zde rozvíjí děj. 3 kapitola - tábor pohanů (Svantoháj), Boleslav zde nalézá oporu pro svůj boj. Bere to jako vlasteneckou povinnost pro ochranu starých mravů a záchranu před spravedlivou mstou bohů. 4. Kapitola odhaluje prostředí křesťanského Vyšehradu a Václava jako spravedlivého soudce a knížete. 5. Kapitola - Zrost varuje Václava před Boleslavem. V 6. Kapitole mají dějové napětí na starosti postavy. V Boleslavovi se odehrává souboj mezi bratrskou láskou a vlasteneckou povinností. 7. Kapitola - vyvrcholení, základní boj pohanství a křesťanství. Křesťanství si podmaňuje Boleslava, který ve jménu pohanství zabil Václava.

Výstavba tématu je mnohem složitější než u lidového románu. Jednotlivé vrstvy textu sebou vzájemně prostupují. Je to příznačný znak autora - prostupování vrstev popis vnějšího světa (hlavně přírody) je vnějším rámcem, ale i důležitou součástí výstavby tématu. Epičnost je představována vypravovatelem, jenž má mít schopnost evokovat příběh a obraz minulosti. Linda má zvláštní slovník. Poukazuje na schopnost češtiny tvořit slova od jediného základu příponami a předponami.

Komposita - složená slova na základě 2 slovních základů (spanilotvářný, mnohopamětný, širokobouřný), po případě i trojí (hromobleskomocný).

Substantiva hromadná s příponou -stvo a substantiva vlastností s příponou -ost.

Slova s emocionálním zabarvením, a i hrubá slova (zhyň, potvoro). Emocionalita jednotlivých pojmenování je podstatně setřena tím, že celý text je zaměřen k jazykovému výrazu více než k sdělované skutečnosti.

Kvantita jazykových prostředků vzrůstá. Určitá slova nebo slovní základy mají výsadní postavení. Paronomázie - hlas můj hlásal. (Kollár a jeho paronomázie - slavme slavně slávu Slávů slavných). Eufonicky působivý jazykový tvar (temný, temnější). Častá aliterace (kladení vedle sebe nebo kousek od sebe slov, které si svými zvukovými kvalitami odpovídají - a protož byla krajina ta krásná jako jarní krása v krajinách). Odklon od tradičního slovosledu vět se slovesem na konci. Popisy a řečnicky organizované monology nebo dialogy.

Statická a dynamická kompoziční výstavba. Motiv záře a temnoty.