Ernest Hemingway – Stařec a moře

Období: Světová meziválečná literatura 1914 - 1939

Rybář stařec Santiago již dlouho nemůže chytit žádnou rybu. Jeho asistent a pomocník Manolin musí na přání rodičů odejít od starce a jít se učit na jinou a lepší loď. Santiago se rozhodne na moře vyjet sám a všem ukáže, co ještě dokáže. Usměje se na něj štěstí a na starce čeká veliký úlovek. Avšak musí o něj zápasit s přírodou. Na rybu zaútočí žraloci, a i když stařec bojuje ze všech sil, až na pokraj života, nepodaří se mu rybu zachránit. Stařec se vrací zpět do vesnice pouze s rybí kostrou. Avšak i přesto si u vesničanů získává zpět svůj respekt.

Dadaismus = Tristan Tzara, hravé, nesmyslnost života a války, hračky, šokovaní, burcování, koláže

Expresionismus = protiklad naturalismu a impresionismu, obavy o osud člověka, vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence, deformace reality, Kafka, Čapek, obzvlášť v Německu

Futurismus = Phillipo Thomaso Marinetti, Itálie, Rusko, v pohybu, rychlost, technika, žádná minulost, teorie osvobozených slov, ruší interpunkci, asociace

Vitalismus = oslavuje život, radost z drobností a krásy světa. Vznikl jako jistá reakce na hrozné zkušenosti vojáků v první světové válce

Lost generation = 1900 USA, po 1. Sv. v., Založila Gertruda Stein, mluvčí E. Hemingway, Francis Scott Fitzgerald, William Faulkner, Ezra Pound, Erich Maria Remarque, Antoine de Saint-Exupéry,

Tito spisovatelé zažili první světovou válku a tuto skutečnost zobrazovali ve svých dílech. Vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (vrátili se duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti).

Pro tyto autory jsou typické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a nedůvěru ke společnosti, jejich psaní je často blízké ke stylu novin, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter.

Zařazení autora:

1899-1961

Rybář stařec Santiago již dlouho nemůže chytit žádnou rybu. Jeho asistent a pomocník Manolin musí na přání rodičů odejít od starce a jít se učit na jinou a lepší loď. Santiago se rozhodne na moře vyjet sám a všem ukáže, co ještě dokáže. Usměje se na něj štěstí a na starce čeká veliký úlovek. Avšak musí o něj zápasit s přírodou. Na rybu zaútočí žraloci, a i když stařec bojuje ze všech sil, až na pokraj života, nepodaří se mu rybu zachránit. Stařec se vrací zpět do vesnice pouze s rybí kostrou. Avšak i přesto si u vesničanů získává zpět svůj respekt.

Narodil se do protestantské rodiny chicagského lékaře. Časté konflikty s matkou vyvrcholily odchodem do Kansas City, kde se stal novinářem. Roku 1918 odešel jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže na italskou frontu, kde byl těžce zraněn. Po válce působil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, Švýcarsku, Španělsku. V polovině 30. Let 20. Století jel do Afriky. Byl zahraniční korespondent za španělské občany během občanské války a během druhé světové války v Indočíně i Evropě. Od roku 1939 žil na Kubě. Byl 3x ženatý. Roku 1954 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, roku 1960 se vrátil do USA, kde spáchal sebevraždu.

Vyznával statečnost a miloval rybaření, dostihy, box, býčí zápasy.

Díla:

Komu zvoní hrana (román), Sbohem, armádo (román), Fiesta (román), Zelené pahorky africké,...

Ostatní autoři:

Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid

Mark Twain - Dobrodružství Huckleberryho Finna

John Steinbeck - O myších a lidech

Francis Scott Fidgerald - Velký Gatsby

James Joyce -Odysseus

Vladislav Vančura - Rozmarné léto, Pole orná a válečná

Karel Čapek - RUR, Matka, Krakatit

Zařazení díla: 1952, moderní světová literatura 1. poloviny 20. Století, americká próza mezi válkami

Ztracená generace

Druh: Epika

Žánr: novela

Inspirace, námět: lidské myšlení a chování, lidská statečnost, nezlomnost, odhodlanost, duševní síla

Motiv: Koloběh lidského života (stáří x mládí), smrt, silná vůle, víra v Boha

Kompozice: Chronologická, jednoduchá a prostý příběh. Text není nijak formálně členěn. Zachycení nejzákladnějšího prožitku.

Obecná rovina příběhu (rybář=člověk, ryba=příroda, žralok=zlo)

Místo, doba: Nejspíš 40. Léta 20. století, Kubánská vesnice poblíž Havany, září, 3 dny

Prostředí: Chatrč starce, loďka na moři

Myšlenky: Úvaha o hrdinství člověka, lidská nezdolnost, souboj člověka s přírodou, smyslem života není zisk ale hluboké uspokojení a čestný zápas

Hlavní postavy:

Stařec Santiago - rybář odloučený od společnosti, zamlklý samorostlý člověk, rozhodl se vést boj na život a na smrt, prostý člověk, zápasí s přírodou

Chlapec Manolin - obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce

Vedlejší postavy - jsou zlé, závistivé, posmívají se starci

Jazyk:

Spisovný jazyk, Er- forma, nejsou zde konkrétní pojmenování - Santiago je oslovován jako stařec. Spisovný jazyk, španělské výrazy, odkazy ke křesťanské symbolice, nepoužívá adjektiva (přídavná jména)

Metoda ledovce - vše nepodstatné je eliminováno, pouze část je nad povrchem a je vidět.

Omezuje komentování autorskou řečí, úvaha a popisy.

Častý monolog hlavního hrdiny.

Strohá stylizace vět a to zvláště u dialogů.

Velké množství přirovnání a personifikace

Prvky se symbolickými významy (zkrvavené ruce = Kristovo utrpení)

Zájem o psychiku člověka

Román Sbohem, armádo nebo novela Stařec a moře.

Děj:

Rybář stařec Santiago již dlouho nemůže chytit žádnou rybu. Jeho asistent a pomocník Manolin musí na přání rodičů odejít od starce a jít se učit na jinou a lepší loď. Santiago se rozhodne na moře vyjet sám a všem ukáže, co ještě dokáže. Usměje se na něj štěstí a na starce čeká veliký úlovek. Avšak musí o něj zápasit s přírodou. Na rybu zaútočí žraloci, a i když stařec bojuje ze všech sil, až na pokraj života, nepodaří se mu rybu zachránit. Stařec se vrací zpět do vesnice pouze s rybí kostrou. Avšak i přesto si u vesničanů získává zpět svůj respekt.